Domovská stránka Domovská stránka

Intratect
immunoglobulins, normal human, for intravascular adm.

Příbalová informace: informace pro uživatele Intratect 50 g/l infuzní roztok

Immunoglobulinum humanum normale ad usum intravenosum (IVIg)


Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, protože obsahuje pro Vás důležité údaje.


Co naleznete v této příbalové informaci:

  1. Co je přípravek Intratect a k čemu se používá

  2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Intratect používat

  3. Jak se přípravek Intratect používá

  4. Možné nežádoucí účinky

  5. Jak přípravek Intratect uchovávat

  6. Obsah balení a další informace


1. Co je přípravek Intratect a k čemu se používá


Intratect je extrakt lidské krve obsahující protilátky (obranné látky těla) proti chorobám. Dodává se ve formě infuzního roztoku. Roztok je připraven k okamžitému použití pro infuzi do žíly („kapačka“).


Intratect obsahuje normální lidský imunoglobulin (protilátky) z krve dárců širokého spektra populace a obsahuje protilátky proti původcům nejčastěji se vyskytujících infekcí. Vhodné dávky přípravku Intratect mohou obnovit normální hodnoty v případě, že hladiny imunoglobulinu G jsou nízké.


Intratect se používá u dospělých, dospívajících a dětí (0–18 let věku), kteří mají nedostatek protilátek (substituční terapie) v následujících případech:


Jestliže se vyskytnou nežádoucí účinky, rychlost infuze se zpomalí nebo se její podávání ukončí.


Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu:


Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.


Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.


5. Jak přípravek Intratect uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. Lékárník nebo lékař ví, jak přípravek Intratect uchovávat.

Uchovávejte lahvičku ve vnějším obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. Uchovávejte při teplotě do 25. Chraňte před mrazem.


6. Obsah balení a další informace


Co přípravek Intratect obsahuje


Jak přípravek Intratect vypadá a co obsahuje toto balení

Intratect je infuzní roztok. Roztok je čirý nebo slabě opaleskující (mléčné zabarvení podobné opálu) a bezbarvý až nažloutlý.


20 ml, 50 ml, 100 ml nebo 200 ml roztoku v lahvičce (sklo typu II) se zátkou (bromobutyl) a víčkem (hliník).


Velikost balení: 1 lahvička s 20 ml, 50 ml, 100 ml nebo 200 ml roztoku. Velikost balení: 3 lahvičky s 200 ml roztoku.


Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.


Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

Biotest Pharma GmbH Landsteinerstrasse 5

63303 Dreieich Německo

Tel.: + 49 6103 801-0

Fax: + 49 6103 801-150

email: mail@biotest.com


Tato příbalová informace byla naposledy revidována: 10. 7. 2020.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Následující informace jsou určeny pouze pro zdravotnické pracovníky:


Způsob podání

Intravenózní podání

Intratect má být podáván intravenózně úvodní rychlostí maximálně 0,3 ml/kg/h po dobu 30 minut. Viz upozornění a opatření. Viz „Upozornění a opatření“. V případě nežádoucího účinku je nutno buď snížit rychlost podání, nebo zastavit infuzi. Pokud je dobře snášen, je možno rychlost podání postupně zvyšovat na maximální rychlost 1,9 ml/kg/h.


Zvláštní opatření

Některé nežádoucí účinky (např. bolest hlavy, zrudnutí, zimnice, myalgie, sípání, tachykardie, bolest v dolní části zad, nauzea a nízký krevní tlak) mohou souviset s rychlostí infuze. Doporučenou rychlost infuze je nutno důsledně dodržovat. Pacienti musí být důkladně monitorováni a pečlivě pozorováni, zda se u nich v době infuze neobjeví jakékoli příznaky.


Intravenózní podávání IVIg vyžaduje u všech pacientů:


Při aplikaci každé dávky přípravku Intratect pacientovi rozhodně doporučujeme zaznamenat název a číslo šarže výrobku.


V případě šoku je třeba aplikovat standardní lékařskou léčbu pro léčbu šoku.


Syndrom aseptické meningitidy (AMS)

Ve spojení s léčbou IVIg byl hlášen syndrom aseptické meningitidy.

Syndrom obvykle nastupuje během několika hodin až do 2 dnů po léčbě IVIg. Vyšetření mozkomíšního moku je často pozitivní, s pleocytózou až několik tisíc buněk v mm3, zejména granulocytů, a zvýšenými hladinami proteinu až na několik set mg/dl.

AMS se může objevit častěji ve spojení s léčbou vysokými dávkami IVIg (2 g/kg).


Pacienti, u nichž se vyskytnou takové známky a příznaky mají absolvovat důkladné neurologické vyšetření včetně studií CFS pro vyloučení jiných příčin meningitidy.


Vysazení léčby IVIg mělo za následek remisi AMS do několika dnů bez následků.


Hemolytická anemie

Přípravky IVIg mohou obsahovat protilátky proti krevním skupinám, které mohou působit hemolyticky a navodit potažení erytrocytů imunoglobulinem in vivo, což může vyvolat pozitivní přímou antiglobulinovou reakci (Coombsův test) a vzácně hemolýzu. Po podání IVIg se v důsledku zvýšené sekvestrace erytrocytů (red blood cells, RBC) může vyvinout hemolytická reakce. Příjemci IVIg musí být sledováni s ohledem na klinické známky a příznaky hemolýzy.


Inkompatibility

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto tento léčivý přípravek nesmí být mísen s žádnými dalšími léčivými přípravky, ani s žádnými jinými přípravky IVIg.


Pokyny k zacházení s přípravkem a k jeho likvidaci

Přípravek Intratect nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na štítku a vnějším obalu. Přípravek před použitím zahřejte na pokojovou nebo tělesnou teplotu.

Roztok je čirý až slabě opalescentní a bezbarvý až nažloutlý. Nepoužívejte roztoky, které jsou zakalené, nebo roztoky, v nichž se nacházejí usazeniny.


Po otevření se přípravek musí použít okamžitě.


Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.


Dávkování

Dávka a režim dávkování závisí na indikaci.

Může být nutné dávku individuálně upravit u každého pacienta podle jeho klinické odpovědi. Dávka vycházející z tělesné hmotnosti může vyžadovat úpravu u pacientů s podváhou nebo nadváhou.


Následující režimy dávkování slouží jako vodítko:


Substituční léčba u syndromů primárního imunodeficitu:

Režim dávkování má být takový, aby nejnižší hladina IgG (měřená před další infuzí) byla minimálně 6 g/l nebo v normálním referenčním rozsahu pro věk populace. Dosažení rovnováhy (ustáleného stavu hladin IgG) trvá tři až šest měsíců od zahájení léčby. Doporučovaná úvodní dávka je 0,4-0,8 g/kg, po níž následuje dávka minimálně 0,2 g/kg podávaná každé tři až čtyři týdny.


Dávka potřebná k dosažení minimálních hladin IgG 6 g/l se pohybuje mezi 0,2-0,8 g/kg/měsíc. Po dosažení rovnovážného stavu se interval mezi dávkami pohybuje od 3 do 4 týdnů.

Je třeba měřit minimální hladiny IgG a porovnávat je s incidencí infekce. Ke snížení výskytu bakteriálních infekcí může být zapotřebí zvýšit dávkování s cílem dosáhnout vyšších minimálních hladin.


Sekundární imunodeficity

Doporučená dávka je 0,2–0,4 g/kg každé tři až čtyři týdny.


Je třeba měřit minimální hladiny IgG a porovnávat je s incidencí infekce. Dávku je třeba nastavit podle potřeby pro dosažení optimální ochrany proti infekcím, u pacientů s přetrvávající infekcí může být nutné dávku zvýšit, o snížení dávky lze uvažovat, pokud pacient zůstává bez infekce.


Primární imunitní trombocytopenie:

Existují dvě alternativní schémata léčby:

V případě relapsu je možné léčbu zopakovat.


Guillain Barrého syndrom:

0,4 g/kg/den po dobu 5 dnů (dávkování lze opakovat v případě relapsu).


Kawasakiho nemoc:

2,0 g/kg má být podáno jako jedna dávka. Pacientům má být souběžně podávána kyselina acetylsalicylová.


Chronická zánětlivá demyelinizační polyneuropatie (CIDP)

Úvodní dávka: 2 g/kg rozdělená do 2-5 po sobě následujících dnů

Udržovací dávky: 1 g/kg po dobu 1-2 po době následujících dnů každé 3 týdny.

Účinek léčby je třeba vyhodnocovat po každém cyklu; pokud není po 6 měsících pozorován žádný léčebný účinek, léčba má být ukončena.


Pokud je léčba účinná, o dlouhodobé léčbě má rozhodnout lékař na základě odpovědi pacienta a odpovědi na udržovací léčbu. Je možné, že dávkování a dávkovací intervaly bude třeba upravit podle

individuálního průběhu nemoci.


Multifokální motorická neuropatie (MMN)

Úvodní dávka: 2 g/kg podávaná po dobu 2-5 po sobě následujících dnů. Udržovací dávka: 1 g/kg každé 2 až 4 týdny nebo 2 g/kg každých 4 až 8 týdnů.

Účinek léčby je třeba vyhodnocovat po každém cyklu; pokud není po 6 měsících pozorován žádný léčebný účinek, léčbu má být ukončena.


Pokud je léčba účinná, o dlouhodobé léčbě má rozhodnout lékař na základě odpovědi pacienta a odpovědi na udržovací léčbu. Je možné, že dávkování a dávkovací intervaly bude třeba upravit podle

individuálního průběhu nemoci.

Doporučené dávkování je shrnuto v následující tabulce:

Indikace

Dávka

Frekvence injekcí

Substituční léčba

Syndromy primárního imunodeficitu

úvodní dávka: 0,4-0,8 g/kg udržovací dávka: 0,2-0,8 g/kg

každé 3-4 týdny

Sekundární imunodeficity (jak je definováno v bodě indikace)

0,2-0,4 g/kg

každé 3-4 týdny

Imunomodulace:

Primární imunitní trombocytopenie

0,8-1 g/kg

v den 1, je-li to možné, opakovat jednou během 3 dnů

nebo

0,4 g/kg/den

po dobu 2–5 dnů

Guillain Barrého syndrom

0,4 g/kg/den

po dobu 5 dnů

Kawasakiho nemoc

2 g/kg

v jedné dávce v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou

Chronická zánětlivá demyelinizační polyradikuloneuropatie (CIDP)

úvodní dávka: 2 g/kg

udržovací dávka: 1 g/kg

v rozdělených dávkách po dobu 2–5 dnů každé 3 týdny po dobu 1-2 dnů

Multifokální motorická neuropatie (MMN)

úvodní dávka: 2 g/kg

udržovací dávka: 1 g/kg

nebo 2 g/kg


po dobu 2-5 po sobě následujících dnů


každé 2-4 týdny nebo


každých 4-8 týdnů po dobu 2-5 dnů


Pediatrická populace

Dávkování u dětí a dospívajících (0–18 let věku) se neliší od dávkování u dospělých, protože dávkování je u každé indikace dáno tělesnou hmotností a upravuje se dle klinického výsledku u výše zmíněných stavů.